Recept na úspěch? Nestresovat se a být svůj, prozradil Štěbeták. Turnaj si užívá
Ondřej Štěbeták
|
Foto: Ladislav Svěnčík, Český hokej
Poprvé chytá za českou reprezentaci – a vede si senzačně. Jihlavský brankář Ondřej Štěbeták inkasoval ve dvou zápasech šestnáctky na domácím turnaji dohromady jen tři góly, navíc mu při druhém startu moc nechybělo k čistému kontu. Ve třetí třetině přece jen inkasoval, ale švédskému tlaku pak odolal a mohl se spoluhráči oslavit první vítězství.
Ondro, připsali jste si první výhru na turnaji. Jaký byl ten zápas z vašeho gólmanského pohledu?
Byl to pro mě celkem pohodový zápas, protože jsem toho měl hodně, což je pro gólmana vždycky příjemnější. Byl jsem v dobrém tempu už od začátku a myslím si, že to bylo i vidět. Je to pro brankáře určitě lepší, než jen stát a sledovat hru.
Soupeř na vás od začátku vletěl, bylo to náročné?
Já jsem byl dobře připravený z rozcvičky, takže mi to nedělalo problém, a naopak mi to spíš ještě pomohlo se do toho dostat. Možná mi to pomohlo i vzhledem k průběhu celého zápasu.
Z hlediska týmového výkonu ale nebyl ten vstup úplně ideální…
Po této stránce jsme do toho zápasu samozřejmě nevstoupili nejlépe. Trenéři nám řekli, ať takhle nehrajeme, takže jsme se zvedli a od té doby už jsme hráli o něco lépe.
Foto: Ladislav Svěnčík, Český hokej
Přes nepovedený začátek jste po dvou třetinách vedli 2:0. Jaké téma panovalo v kabině?
V kabině jsme si řekli, že není konec a hokej se hraje šedesát minut. Pokračovali jsme dál a šli si za vítězstvím, což se nám podařilo.
Hlavně ve druhé třetině jste měl několik velmi povedených zákroků. Jak jste spokojený se svým výkonem?
Já jsem popravdě moc spokojený. Myslím si, že mi tento zápas opravdu vyšel, a doufám, že se nám bude dařit i dál.
„Možná bylo lepší, že časomíra byla jen za mnou a nemusel jsem se na to koukat.“
Dlouho jste si šel za čistým kontem, nakonec jste ve 48. minutě inkasoval. Nemrzí to?
Já jsem rád, že jsme vyhráli v základní hrací době. Ten gól tam švédský hráč dobře trefil. Byli v přečíslení, jejich hráč dobře zatahoval a shodil to za sebe na osu. Z mezikruží pak přišla střela na lapačku, cinklo mi to o tyčku. Myslím si sice, že jsem tam možná mohl stát trochu lépe, nebyl jsem úplně na puku. Kdybych byl, tak bych to asi chytil, ale hráč to také výborně trefil. Co se dá dělat. Vyhráli jsme, a to je hlavní, takže tuto statistiku neřeším.
Během závěrečného tlaku Švédů jste se asi tři minuty před koncem ohlédl na časomíru. Co vám proběhlo hlavou?
Já se snažím k celému zápasu přistupovat stejně, ať je první třetina, nebo poslední minuta. Podíval jsem se na čas, kolik zbývá do konce, a chytal jsem dál s čistou hlavou. Možná ale bylo i lepší, že ta časomíra byla jen za mnou a nemusel jsem se na to koukat, protože ty poslední dvě minuty nás fakt tlačili a už jsem si jen říkal, kdy bude konec. Pak jsem měl čas se znovu podívat, to bylo nějakých čtyřicet sekund do konce a zrovna jsme jeli do útoku. Tam jsme je chvíli drželi a už jsem cítil, že se blíží konec. Šest sekund do konce byl Švédům odpískán ofsjad, tak to už jsem si říkal, že vedení udržíme, a doufal, že vyhrajeme.
Foto: Ladislav Svěnčík, Český hokej
Švédský zámek se ale v zápase neobjevil poprvé. Předpokládám tedy, že vám to nedělalo problém…
Nerozhodilo mě to, ale samozřejmě když hráli v šesti, tak to bylo ještě trochu jiné. Měli rozhodně větší tlak než v průběhu zápasu, ale beci mi hodně pomohli, zblokovali několik nebezpečných střel, a co prošlo, tak jsem chytil.
Svou reprezentační premiéru premiéru jste si odbyl ve čtvrtek proti Finsku. Byl to velký zážitek?
V první třetině jsem se cítil takový nesvůj, byl jsem hodně nervózní. Po první třetině to ale celé odpadlo a už jsem to byl zase já. Cítil jsem se dobře, do toho byla ještě na stadionu velká atmosféra, což se mi líbilo. Užil jsem si to i přes prohru. Naopak teď proti Švédsku už jsem nervózní vůbec nebyl. Šel jsem do zápasu s klidem, a tak je to vlastně asi nejlepší. Nestresovat se a být svůj jako při tréninku.
Hned po svém prvním utkání jste dostal cenu pro nejlepšího hráče. Jaké to pro vás bylo?
Trošku to kazila prohra, protože kdybychom vyhráli, tak si to samozřejmě užiju víc. S trenéry jsme si ale potom řekli, že jsme předvedli dobrý výkon a ať to jako prohru neřešíme a připravíme se na další zápas. To byl dobrý pocit. Cena pro nejlepšího hráče byla jenom taková třešnička na dortu.
Foto: Ladislav Svěnčík, Český hokej
Odchytal jste zápasy proti Finsku i Švédsku. Jak byste je srovnal?
Srovnal bych to tak, že Finové byli asi o něco rychlejší. Švédové ale hráli více taktický hokej v útočné třetině. Hodně si sjížděli na přihrávky do prázdné brány. Finové se do brány spíš hodně cpali, clonili a stříleli z větší vzdálenosti. Nedokážu posoudit, co pro mě bylo těžší, ale určitě tam rozdíl byl.
Jak jste zvládl skok mezi Extraligou dorostu a mezinárodním hokejem?
Přechod je to samozřejmě velký, protože je to rychlejší, ale během několika tréninků jsem si na to zvykl. Co se týče zápasu, tak tam jsem se do toho dostal během první třetiny zápasu s Finskem a pak už to bylo dobré.
„Myslím si, že se nám tady zatím daří, a to i přes dvě prohry.“
Máte za sebou tři zápasy turnaje. Jak tuto akci zatím hodnotíte?
Já si tuto akci a turnaj moc užívám, jsem rád, že jsem byl vybraný. Myslím si, že se nám tady zatím daří, a to i přes dvě prohry. V obou zápasech jsme měli šanci vyhrát, ale takový je prostě hokej. I když jsme ve čtvrtek proti Finsku hráli lepší utkání než teď proti Švédsku, tak jsme prohráli.
Celkově nepadá moc gólů, všechny tři zápasy skončily výsledkem 2:1. Čím si to vysvětlujete?
Popravdě si myslím, že střelci jsou trochu nervózní, protože je to pro ně určitě taky změna. Druhým aspektem jsou gólmani, kteří tým podrží. V obou zápasech, které jsem odchytal, podali i soupeřovi gólmani velmi dobrý výkon. V prvním zápase nás Martin Fajmon taky několikrát podržel. Řekl bych, že tohle všechno dohromady má za důsledek to, že padá málo gólů.
Share on Facebook
